APPA agentura, s.r.o.

Děti do škol-zázrak, který tato vláda neumí

Děti do škol – zázrak, který tato vláda neumí

V posledních dnech je stále častěji a čím dál více nahlas slyšet požadavek, aby se děti vrátili do školních lavic. Vláda zatím tento požadavek odmítá realizovat. Ministr Plaga působí spíš dojmem stínového ministra v ústraní, než jako zastánce a ochránce svého resortu. A je úplně jedno, zda jste nebo nejste zastánci nebo popírači Covidu. Je však naprosto jisté, že stejně tak jako generace našich dědů a otců devastovala naši přírodu ve jménu technické revoluce a průmyslového pokroku, naše generace devastuje děti a mládež. I když pochopím, důležitost a opodstatněnost vládních opatření, omezení průmyslu, služeb a všeho, co je aktuálně omezeno. Těžko ale pochopím investice, které byli doposud vynaloženy na ,,mimořádné výdaje,, se zadlužením dvou možná tří generací. Nejsem však schopen přijmout fakt devastace mladé, začínající generace, tedy dětí a mládeže – naší budoucnosti.

Stále častěji se na mne obrací rodiče a prarodiče dětí, že u nich začínají pozorovat počáteční apatii, a to nejen k učení, ale i k jejich vlastnímu životu. Dnes už nejde pouze o získávání vědomostí, ale o zpřetrhané sociální vazby, rezignaci v péči o vlastní tělo, o vizáž a návyky běžného života. Část dětí dnes žije většinu dne v pyžamu, nebo teplácích v jakém si ,,domácím vězení,, s omezeným domácím režimem a odfláknutou výukou na dálku. Ještě před dvěma lety byl největší problém u mládeže, a to nedostatek pohybu, nedostatek sportu. Kritizováno bylo to, že většinu času tráví na sociálních sítích, kde se tu a tam nechá svést na scestí pochybnými uživateli. Dnes je tato kdysi nevhodná, kritizovaná praxe v rámci boje s Covidem přijata za nutné zlo a běžnou trpěnou každodenní praxí. Kam jinam mají děti na sociálních sítích chodit než tam, kde je alespoň trocha toho vzrušení, kde je o ně zájem? Jako ježibaby sledujeme, jak se nám ti mladí pěkně kulatí a hnijí doma. Pokud vystrčí nos ven, třeba na kopec za domem se sáňkami, zpravidla první, koho potkají je policista, který je žene z moci úřední zpět domů.

Co tedy vyčítám současnému stavu? Především nula vize, nula řešení, nula informací k budoucnosti. Téměř rok by měl stačit k tomu, aby se situace pojmenovala, vyhodnotila a stanovilo se řešení. Za necelý rok s Covidem se již mohlo vedle prvních a druhých tříd dostat do školních lavic mnohem více žáků. Proč nejsou třídy rozděleny do menších skupinek např. po deseti žácích? Jasně, že se část učitelů v rizikovém věku musí dále věnovat distanční výuce, nebudeme riskovat jejich zdraví, ale se zbytkem žáků by ta méně ohrožená skupina mladých učitelů mohla učit děti ve školách, alespoň všeobecné a praktické předměty. Proč se takto nepostupuje v rámci zájmové činnosti, kroužky ať už vědomostní, tvořivé, nebo zábavné. Proč tuto důvěru nedostaly domovy dětí, občanská sdružení a zájmové spolky, byť s přísně stanoveným a jasně daným režimem a jasnými pravidly. Proč se MŠMT, nepokusilo samo předložit návrhy řešení, neatakuje, nespolupracuje s MZ, nekonzultuje probíhající stav s odborníky? Proč nepřichází, byť se špatným řešení, ale alespoň s nějakým. Proč svou činnost nekonzultuje s dalšími politickými stranami a jejich expertními týmy? Nebo je tato obrovská nula kolektivní vinou?

Je naprosto nutné donutit dnešní děti, aby vstali, učesali se, oblíkli a museli někam jít. Je naprosto nutné, aby svůj život konzultovali se svými vrstevníky. Je naprosto nutné, aby i rodiče a prarodiče dostali šanci své děti poslat mimo domov a sami si alespoň na pár hodin mohli od svých ratolestí odpočinout. Jestliže se někteří vládní činitelé zlobí, že hory jsou plné lidí, pak je nutné se ptát proč? No, jestliže máte děti doma, a to téměř rok a jedete na jednání, pak samozřejmě berete děti s sebou. No, a protože děti jednání nemají, počkají na kopci. Pokud by byli ve škole, nebudou na horách. Jestli dnes nutíme děti, aby v rámci čehokoli seděli doma, jejich povinnosti se sestávali z umytí nádobí, uklizení pokoje a dvou až tříhodinového sezení u PC s předstíráním výuky, jak budeme v budoucnu chtít, aby měli návyky k chození do zaměstnání? ANO – naše dnešní generace tzv. dospělých produkuje generaci duševních mrzáků, kteří si nebudou vědět rady se svým životem. Ničí životy našich dětí, ať už se schovává za ušlechtilé myšlenky a ideály, v rámci tak zvaného kolektivního zdraví.

Žádám Vás, chytré politiky, pediatry, psychology a všechny další, kterým není lhostejný život našich dětí, pojďme rozumně argumentovat, aby i ti hloupější politici dokázali pochopit, že naše budoucnost je právě v našich dětech. Že stávající stav jejich uzavření v domácích vězeních je nevhodný pro ně, pro nás i pro tuto zemi.

Ačkoliv tyto řádky vznikly před zasedáním PS PČR ČR dne 11.2.2021, právě toto jednání ukázalo, jak mocně výše uvedený text rezonuje naší společností. Bohužel až tragikomicky působilo vystoupení p. Valachové s jejím patnácti bodovým doporučením MŠMT, potažmo ministru Plagovi. Členka koaliční vládnoucí strany svým vystoupením pouze dokázala, jak toto ministerstvo v současné době pracuje, jak komunikuje situaci ve školství, když i koaliční partner musí učinit zoufalí krok a veřejně vystoupit v PS, s požadavky na alespoň částečně normální život našich dětí, naší mládeže.

Bc.et PhDr. Jaromír Štěpánek